kapitola 10

Urielova další slova bohužel rozbila veškeré mé naděje.
„Je to dočasná úleva,obávám se.Efekt by měl trvat tak týden,ale myslím,že si to mezitím užiješ.“
„No to k sakru jo,“rozplývala jsem se.Hned jsem však uskočila před jeho káravým úšklebkem. „Ach,promiň.Stále zapomínám, s kým mluvím.“ Koukla jsem na své čelo do zrcátka.Místo,kde mě políbil,se třpytilo,jako by bylo pokryté leskem.Dotkla jsem se ho,ale nešlo setřít.
„Hrome,nevím,jak ti poděkovat.“
Byla to pravda – slovo vděčná nemohlo stačit k popisu toho,jak jsem se v tu chvíli cítila.To, že nebudu muset v několika dalších hodinách Noema vystopovat,znělo zatraceně báječně.Jít za ním pro sex by bylo ponižující a já neměla žádné jiné kandidáty,kteří by přicházeli v úvahu.
„Mohla bys mi prokázat laskavost.“
Urielův Iehce přemlouvavý hlas mě přiměl vzhlednout od zrcátka. Má mé uznání—tvář měl dokonale neutrální, neodhalující ani špetku nějakého druhu zájmu, ale já věděla, že něco tají. Nu což. Nenarodila jsem se včera. Jistě, znovu narozena tak před dvěma dny.
„Laskavost?“ Zdráhala jsem se zeptat, protože jsem věděla, že pravděpodobně nebudu z toho nápadu příliš nadšená, ale brnění na mém čele mi připomnělo, že on už pro mě vykonal gesto dobré vůle. To nejmenší, co jsem mohla udělat, bylo vyslechnout ho.
Uriel zavrtěl hlavou a usmál se. „Nic tak hrozného to není, má drahá Jacqucline. Slibuji.“
Mrzelo mě, že jsem o něm pochybovala. „Omlouvám se, jsem trochu přecitlivělá několik posledních dní, jak jistě víš.“ Nemohla jsem odolat a znovu se tajně nepodívat do zrcátka na ty báječně bledé oči. „Ptej se.“
„Nejsem si jistý, kolik ti toho Noe řekl o našem druhu. Jako anděl jsem vázán na posvátné půdy. Nemohu jít tam, kde půda není požehnaná nebo je znesvěcená.“ „Takže nemůžeš opustit tenhle kostel?“ Přikývl a já se okamžitě přestala cítit žárlivá na jeho krásu. Páni, to vážně naštve.
„Jako jeden z padlých Serimů může Noe navštěvovat obojí, jak posvátné půdy jako tento kostel, nebo neutrální území jako tvoje město. Nemůže navštívit znesvěcenou půdu nebo nějaké místo prokleté temnější stranou. Chápeš, co říkám?“
Ou, chápala jsem dobře a byla jsem vyděšená. „Myslím si, že chceš, abych šla navštívit nějakej voodoo chrám nebo nějakej hřbitov. Nemám zájem.“
Rty se mu stáhly. „Přeháníš, pokud jde o to, co žádám. Co jsem chtěl říct, než jsem byl... přerušen,“ zamířil na mě ctnostný pohled říkající já jsem anděl od Boba ,a ty nejsi, „...je to, že potřebuji znát určitou informaci a nemohu jít tam, kde ji potřebuji najít.“
Informaci? To neznělo moc špatně. Kromě toho jsem se začínala cítit provinile s polibkem pálícím na mění čele a všude. „Jaká je to informace?“
„V tomhle městě jsou upíři — extrémnější verze tvého přítele Noema, kteří si vybrali temnější cestu. Pokud ses s nimi ještě nesetkala, obávám se,že se to velmi brzy změní.“ Upíři? Jemine. Remy zmínila, že se jim máme vyhýbat. „No, já nevím...“
„Upíři jsou nemorální stvoření, jak jen si dovedeš představit, a víří tímto městem jako černá horda. Následují královnu, bezbožnou démonku, kterou zbožňují a uctívají. Věřím,že plánuje něco hanebného proti našemu druhu, a musím zjistit, co to je.“
„No ouha,“ řekla jsem a vyhodila obě ruce do vzduchu. „Co mám kruci udělat proti zástupu upírů a jejich démonske královně?“
Anděle mají úžasné poker face, to musím uznat. Neukázal žádné vnější známky rozmrzelosti, až na opětovné sevření rtů, ale já jsem věděla, že byl otrávený.
„Nebudeš muset jít nikam, kde je to nebezpečné. Upíři, kterých se chceš vyptávat, se shromažďují v několika nočních klubech ve městě. Vše, co potřebuješ udělat, je získat informaci, kterou hledám. Udělej to pro mě a dostaneš další polibek, s delší působností. Budeš vyvázaná ze své povinnosti na měsíc, možná déle.“
Není divu, že je Remy nazývala dealery. „Navštívit několik nočních klubů nezní tak hrozně.“ Něco na téhle dohodě mi dělalo starosti, ačkoli jsem na to nemohla nějak přijít. „Nejí upíři lidi?“
Uriel se slabé pousmál. „Jacqueline, upíři by ti nikdy neublížili.“
Pochybovala jsem, že by andělé mohli lhát. „Co tě přimělo tohle říct?“
„Tvůj druh je fascinuje. Neublíží ti, ale přivítají tě.“ Přivítána upíry? Nějak to neznělo lákavě. „I když bych ti hrozně ráda pomohla, nevím, jak bych dostala informaci, kterou hledáš. Pochybuji, že mi královna hodlá svěřit svá hluboká, temná tajemství po několika martini.“ Jeho mírný úsměv byl najednou trochu více napjatý. „Sukuba má své způsoby získávání informací. Můžeš ji najít v jejich mysli, v jejich snech. Tohle umějí jedině sukuby.“ „Sny?"
„Ano, sny. Potřebuješ jen dohlížet na sny spící bytosti a můžeš zmanipulovat jejich podvědomí. Copak jsi nikdy neslyšela příběhy, které si tvůj druh vypráví o sukubách?“ „Myslíš, že sukuby si vyprávějí příběhy o jiných sukubách?“ Ježiš, tolik jsem toho ještě potřebovala o „svém druhu“ objevit!
„Ne.“ Mohla jsem slyšet, jak zaskřípal zuby. „Měl jsem na mysli, že si lidé vyprávějí příběhy o sukubách —“ „Ale já už nejsem člověk —“
Uriel se chytil za čelo, jako by rozhovor se mnou byla ta nejvíc stresující věc na světě. „Nevadí. Pokud mi nepomůžeš, tak předpokládám, že nezjistíme včas, co se zlo ve městě chystá udělat. Pak bude příliš pozdě a osud celého lidstva bude dopadat na tvou hlavu, ne na mojí.“ Pocit viny mnou prolítl jako dělová koule. „Co tím myslíš? Lidé mají pomřít?“ zeptala jsem se, když vstal, a zatáhla jsem ho za ruku. „Nechoď. Já chci pomoci, chci.“
„Skutečně chceš?“ Otočil ke mně znovu ty zářivé modré oči. Pohled to byl laskavý, přesto připravený tvářit se jako zklamaný rodič. „Chceš nám pomoci zabránit tragédii?"
Nemohla jsem mluvit přes uzlík znepokojení v krku, a tak jsem jenom přikývla. Předklonil se a přitiskl si tvář na mou v překvapivě něžném gestu. "Pak jdi a vrať se sem, až mi budeš moci říct, o co usilují."
Pak zmizel, jako by tam nikdy ani nebyl. Dokonce nezanechal ani peříčko nebo slabou vůni ve vzduchu. Nebylo tam nic, co by mi připomnělo, že jsem právě mluvila s — a dost podrážděným --andělem.
Chvíli jsem seděla v lavici, myšlenky ve mně vřely a pak znovu rozevřela pudřenku. V zrcátku slabý lesk polibku stále zářil.
Takže se to stalo. Ted jsem jen potřebovala jít najít nějaké upíry.