3.kapitola
02.03.2012 07:54
3. kapitola
Zápasila se mnou a prala se ze všech sil, přesto se mi nedokázala vytrhnout. Když jsem vytáhl špičáky z jejího krku a něžně olízl krvácející ranku, měl jsem pocit, že létám.
"Promiň," zašeptal jsem jí vyčerpaně do ucha a… Můj Bože! Můj chraplavý hlas se vznesl do vzduchu a zaplnil každý kout místnosti.
"Za tohle mi zaplatíš!" zavrčela vztekle a znovu se pokusila o odpor.
Nechtěně se však otřela o mé slabiny a já zasykl bolestí. Touha, která mě spalovala, bolela víc, než jakékoliv mučení, kterého by byla schopna.
"Johne," vydechla Beth šokovaně.
"Právě jsi zpečetila svůj osud, dítě," ozval se z rohu místnosti vítězoslavný hlas a ani mě nepřekvapilo, že patřil Stvořitelce.
"Táhni k čertu!" vykřikla Nyx a vší silou se mi vytrhla. Bohužel tak nešikovně, že upadla a klesla na kolena.
"A dokonce před ním klečíš," zasmála se Stvořitelka zle a postoupila blíž do místnosti.
"Já neklečím před nikým," zvedla se Nyx na nohy a bojovně přimhouřila oči.
"Máš štěstí, že jsi pro nás tak důležitá… Jinak bys už dávno byla součástí země," zavrčela Stvořitelka a její jindy lhostejný hlas se teď třásl zlostí.
"Tak mě zabij! Zabij mě, protože raději zemřu ve stoje, než bych žila na kolenou," pohodila Nyx hlavou a záplava rudých vlasů se neposlušně rozletěla kolem hlavy.
"Nechápeš to, že ne, drahá Nyx? Já tě nezplodila kvůli tomu, abys bojovala…. Od toho je tu Bratrstvo a tvůj bratr. Ty jsi přišla na svět, abys přivedla čistou linii dědiců," pokývala Stvořitelka lehce hlavou.
"Není to můj bratr! Nemá se mnou nic společného!" rozkřikla se ta drobná dívka a začala ustupovat stranou od Vého. Jakoby se bála, že jenom jeho blízkost jí ublíží.
"Koluje v tobě stejná krev, Nyx. Stejně temná, jako je tvoje jméno."
"Nyx," vydechl Vé šokovaně a já viděl, že na tu dívku hledí jinýma očima.
"Ne! Ne, já už nechci! Nemůžeš mě nutit… Nemůžeš," zavrtěla odmítavě hlavou a znělo to, jakoby se snažila přesvědčit spíš sebe než nás.
"Má v sobě tvoji krev, vrátila jsi mu hlas a cítí tvoji vůni. Už jsi jeho, dítě," zasmála se Stvořitelka a potom se zamračila.
"Pokud nebudeš do dvou měsíců nosit pod srdcem jeho dítě, dám Tylera zabít," pronesla ledovým hlasem a vypařila se.
"Ne!" vykřikla Nyx hlasitě a vrhla se do míst, kde Stvořitelka ještě pře malou chvílí stála. Do rukou však uchopila jenom vzduch a bezmocně klesla na kolena.
"Ne," uhodila vyčerpaně pěstí do podlahy a potom zdvihla svou pravou ruku. Její oči plály zlostí a pomstou, která byla tak ledová, až z ní tuhla krev v žilách.
"Měla bys odpočívat," prolomila Beth nastalé ticho. Ale Nyx jakoby ji ani nevnímala. Postavila se na nohy a upřela svůj planoucí zrak ke dveřím.
"Ustup," oslovila mě hlasem, který mrazil. Váhavě jsem udělal pár kroků ode dveří a v tu samou chvíli Nyx zdvihla svou dlaň do úrovně ramen. Prsty jí obaloval oheň, ale nebyl obyčejný. Plál jasně modrou barvou a vysílal do místnosti pulzující vlnu moci, kterou jsem cítil i v přítomnosti Vého.
Jakmile se jí v tom Vé pokusil zabránit, okamžitě vymrštila ruku a mrskla pulzující energii na bariéru, kterou vytvořila Stvořitelka.
Ta se sice lehce otřásla, ale Nyxina moc ji neprolomila.
"Zatraceně!" skousla si Nyx ret.
"To by stačilo… Sakra, mohla jsi někomu ublížit!" sevřel Vé pevně její zápěstí a trhl s ní směrem ke svému tělu.
Nyx s lehkým vydechnutím přistála na jeho pevné hrudi a zaklonila hlavu, aby se mu mohla podívat do očí.
"Je to tvoje vina. Celé ty roky mě pronásledovala kvůli tomu, že jsi odmítl splnit slib, který jdi dal. Co jsi to za člověka? Jak jsi mohl dopustit, abychom za tvé chyby musely trpět spolu s Tylerem?" zavrtěla nad ním znechuceně hlavou a vyškubla se z jeho sevření.
"Nevěděl jsem o tobě," poznamenal Vé opatrně.
"A to té má omlouvat?! Ty sis žil klidný život s tou svou doktorkou, zatímco Tyler celé ty roky uklízel po vašich akcích. Pokaždé, když jste zaváhali, když vám něco uniklo, on to musel napravit. Žili jste si ve zdánlivém bezpečí… Zatraceně, posledních patnáct let vám šlo zabíjení bezduchých až podezřele snadno, že?" nadzdvihla lehce rudé obočí.
"Protože jsme po vás uklízeli. Když jsem odmítla podvolit se, poslali mě pryč. Ve dvanácti letech mě postavili za dveře s taškou, ve které bylo jenom pár kousků mého oblečení a řekli, abych šla a poznala, co znamená vzepřít se Stvořitelce. Žila jsem na ulici a utěšovala se myšlenkou, že bys mi třeba pomohl ty. Můj velký bratr. Vishous," zasmála se bolestně, z jejího hlasu přímo ukapávala jedovatost a zatrpklost. " Víš, co jsi udělal, když jsem tě před pár lety našla? Hodil jsi mi k nohám nějaké peníze a řekl, abych neotravovala. Bylo mi třináct. Tehdy jsem se rozhodla… Vrátila jsem se a pět let se snažila být nejlepší bojovník, jakého vaše rasa kdy měla. Když jsem byla dost silná, rok jsem běhala ulicemi a chránila vás. A víš proč? Abych mohla udělat tohle," napřímila se a… Plivla Vishousovi do tváře!
"Proklínám tě, ty zbabělý parchante!" zasyčela mu do tváře, otočila se a odešla chůzí královny.
Po jejím odchodu zavládlo dusné ticho. Vé si nevěřícně otíral tvář a vypadal, že je naprosto v šoku. Což jsme koneckonců byli všichni.
"Plivla na mě," konstatoval Vé ohromeně.
"Zlato," dotkla se Jane opatrně jeho ruky.
"Ona mi plivla do tváře," zopakoval znovu.
"Aspoň nemůžeme pochybovat, že je ta drzá žába vážně tvoje sestra," zasmál se Hollywood.
"Promluvím s ní," ozval jsem se a upoutal na sebe tak pozornost všech v místnosti. I já byl ohromený tím sytým hlasem, který zněl chraplavě a přitom zatraceně silně. Měl tak podmanivý tón, až jsem musel zavrtět hlavou, abych vyčistil vlastní myšlenky.
Nikdo naštěstí nastalou situaci nekomentoval a já tomu byl rád. Sám jsem neměl ponětí, jak se to stalo, ale Nyx mi vrátila hlas. Dala mému životu to, po čem jsem tak dlouho prahl.
"Jen běž, taťko. Určitě bude štěstím bez sebe, že jí bude domlouvat chlápek, s kterým musí mít dítě," ušklíbl se Hollywood a bolestivě sykl, když ho Mary uhodila do paže.
"A co mám asi tak dělat, zatraceně? Já tohle neplánoval," prohrábl jsem si vztekle vlasy a upřel pohled do patra, odkud se ozval nezaměnitelný zvuk tříštícího se skla.
"Má vztek… Možná bychom ji měli nechat vychladnout," pokrčila Bella rameny a podala Nallu Zsadistovi.
"Nevypadá to, že by chladla," pousmál jsem se lehce. "Doufám, že mi z ložnice zbude aspoň něco."
"Doufáš špatně!" ozval se křik a Nyx zamračeně sešla zpátky dolů. "To jsem nebyla já, ale ta bláznivá čůza."
Než jsem jí stihl odpovědět, ozvala se Nalla. A to tak hlasitě, až to trhalo uši. Korálky, které jí Bella koupila minulý týden a rozkutálely kolem Zsadistových nohou a ta malá ječela jako na lesy.
"Tatínku!" vřískala vytrvale a snažila se korálky nahnat zpátky k sobě.
"Koupíme jiné," utěšoval ji Zet a vypadal bezradně.
Nyx mrskla pohledem po všech přítomných, potom rezignovaně pokrčila rameny, poklekla a napřáhla ruku směrem k Nalle. Dlaň okamžitě zazářila jasným světlem a kuličky se bez sebemenší námahy začaly navlékat na tenkou šňůrku.
"Pojď ke mně," vyzvala Nallu sladkým hlasem. Tak jemným, až jsem pochyboval, zda je to vážně tatáž osoba, co zabila bezduchého jediným máchnutím meče.
Nalla ale poslušně přihopkala blíž, posadila se na paty podobně jako Nyx a fascinovaně zírala na ruku své nové přítelkyně. Nyx lehce pohnula prsty a šňůrka se obmotala Nalle kolem krku.
"Já jsem Nalla," naklonila ta ještěrka lehce hlavu na stranu.
"Já Nyx," usmála se na ni.
"Já vím… Ty jsi ta, co spala v pokoji strýčka Johna. Jsi moc krásná," dotkla se drobnou ručkou Nyxiných vlasů.
"Ty taky, Nallo. Vypadáš jako princezna," usmála se něžně Nyx a při tom úsměvu mě bodlo u srdce.
"Ty si teď strýčka Johna vezmeš a budete spolu mít holčičku, jako jsem já?" zeptala se vesele.
Nyx po mě střelila rychlým pohledem a znovu se naklonila k Nalle. Vypadala, že se jí chystá sdělit obrovské tajemství a Nalla se k ní zvědavě naklonila.
"Tak krásnou holčičku bychom určitě neměli," cvrnkla ji do nosu.
"Já myslím, že kdyby měla tak modré oči jako strýček a vlasy jako ty, lámala by srdce. Tatínek říká, že až vyrostu, bude si muset pořídit nějakou obří pistoli," zachichotala se vesele.
"Ubráníš se sama, věř mi," zasmála se Nyx a impulzivně vzala Nallu do náruče. Zet s sebou trhl, ale Bella ho zarazila. Nehrozilo jí nebezpečí…
"Mohla bych ji hlídat?" zeptala se z ničeho nic Nalla.
"Koho?" nadzdvihla Nyx obočí.
"No přece tu malou holčičku," obrátila oči v sloup nad Nyxinou zabedněností.
"Jestli budu mít miminko, bude to kluk," vyhodila Nyx Nallu do vzduchu a ta radostně zapištěla.
"Pojď, ukážu ti svoje hračky… Můžu, mami, že jo? Neboj se, přivedu ji zpátky brzy, aby si odpočala," poskakovala Nalla kolem matky a vypadala jako malá velitelka. Jakmile však Bella kývla, okamžitě vyrazila po schodech nahoru a Nyx za sebou táhla smykem.
"Holčička, co bude vypadat jako ty," zasmál se Wrath přidušeně a byla to jedna ze vzácných chvil, kdy se král naprosto okatě bavil na cizí účet.
"Vždycky jsem chtěl holku," pokrčil jsem ledabyle rameny.
"A slyšel jsi snoubenku? Chce kluka," praštil mě Hollywood do ramene.
"Bude to holka," prohlásil jsem samolibě a ani na chvíli o tom nepochyboval. Chtěl jsem ji… A taky jsem ji mínil dostat!