kapitola 7

Remy se naklonila skrz okénko auta a civěla na měnu rychlo-občerstvení. "Chceš burger nebo něco?" Zavrtěla jsem hlavou. Cítila jsem se příliš nesvá na to, abych myslela na jídlo. Příliš vvvedená z míry. „Ne.Díky."

„Potřebuji trojitý cheeseburger s hranolky," zakřičela Remy do mikrofonu. „Extra tatarka, extra sýr a čokoládový shake. Ach, a vedlejší objednávku kuřecích nuhgetů. A jablečný koláč." Otočila se a ušklíbla se na mě. „Sváča."

Dobrý bože!

Přejely jsme za roh k přední části občerstvení, kde Remy podala své peníze a převzala si tašky s jídlem od uhrovitého chlapce v okně. „Takže, řekl ti Noe vůbec něco? Chci se ujistit, že nebudu opakovat něco, co jsi uslyšela." „Řekl, že je anděl a že mě pokousal upír, ale přeskočil pár detailů,"řekla jsem suše.

Ramy zahnula za roh, usrkávala svůj shake a zajela na prázdné parkoviště. "Dobře, tak začnu od začátku. Slyšela jsi někdy o Enochovi?"

Začaly se mi sbíhat sliny při pohledu na to, jak si pořádně ukousla ze svého burgeru. Vypadal výtečné. Doufala jsem, že mi žaludek nezakručí a neznemožní mě. „Enoch... není v Bibli?"

„Je v Genesis, ale zbytek už není zahrnut. Ztracená kniha Bible, tuším. V každém případě, pokud jsi četla knihu o Enochovi, vysvětluje se tam, jak andělé padli z Nebe." Znovu si ohromně ukousla ze svého burgeru.

„Vážně? To jsem nevěděla."

Přikývla, když si utírala ústa do ubrousku." Jo, zamilovali se do smrtelných žen a měli s nimi sex. Bůh řekl, že ne-ne, to je velké tabu, a nařídil jim, aby přestali, ale oni nepřestali, a tak je vyhnal. Když Veliký zvíře mluví, je obecně dobré poslouchat." přednesla moudře, ale porušila to, když si nacpala do pusy pár hranolek. „Určitě žádný nechceš?"

Zavrtila jsem hlavou. „Takže Noe byl vyhnán z Nebe" „On a pár tisíc dalších chlapů, jo. Gabriel a ten zbytek, co zůstal, měli taky vážný vztek, a tak Seriny prokleli, jelikož byli tak žhaví po ženském tšle, byli prokleti, aby po něm dychtili a dopřávali si ho o každém úplňku. Pomyslela by sis, že to není tak zlé — ale pak Archandělovi šli a zabili všechny jejich ženy, a tak zůstali sami. Je to smutný příběh, skutečně. Někteří ze Serimů se následkem toho obrátili ke zlu, což je důvod, proč máme upíry. Chtěli svá křídla zpět nehledě na to, co je to bude stát. Lucifer byl ochoten jim křídla dát, ale museli zaprodal své duše. Alespoň tak se to povídá. Víc, co si potřebuješ pamatovat, je to, že Serim může vycházet jen přes den.

Na Štěrbinku jsem stáhla okénko a vykoukla na ni. "Bylo to podivných pár dní. Není to tak dávno, co jsem měla sex ve zpovědnici v kostele, nespala jsem dva dny. A to ani nemluvím o tom, že šéfová v zaměstnání se nejspíš diví, kde jsem."

Snažila jsem se na práci nemyslet. Julianna jistě zuřila,že mám další neomluvenou absenci. .Nezažívám zrovna nejúzasnějlí období. Můžeme tohle vyřešit někdy jindy?"

Nezastrašená Remy otevřela mé dveře a čekala, až vystoupím. "To je to krásné na obchoďáku otevřeném dvacet čtyři hodin denně, přítelkyně. Na všechno nakupování, po celou dobu, máš dost času. Pokud smrdíš, můžeme se nejdřív zastavit na toaletě, abys mohla setřít všechno, co Noe zanechal."

Auvajs. Ta měla mile proříznuzou pusu. Trhla jsem sebou a vystoupila z auta, i když velice neochotně. "Jsem vážně unavená."zkusila jsem to.

„Kravina," oznámila Remy zpěvavým hlasem, „my se neunavíme." "Ne?"

Zavrěla hlavou a táhla mě za ruku k dvojitým skleněným dveřím v dálce. „Sukuby nepotřebují spát. Upíři ano, Serimové taky, ale my ani oka nezamhouříme. Ze začátku je to divné, ale zvykneš si na to."

Byla jsem zděšená. „My nespíme? Vůbec?"

„Nezamhouřila jsem oka už čtyři sta let."

Tohle byla noční můra obrovských rozměrů. Milovala jsem spaní. Není nic lepšího, než se zanořit do peřin a zachumlat se do snu o vás a vašem oblíbeném herci.

"Je to pořád jen horší a horší," postěžovala jsem si, když jsme vstoupily do světlem zalitého centra. Mhouřila jsem v tom světle oči a otočila se na Remy. "Ještě něco dalšího, co mi chceš říct? Proměnim se ve šlapku za úplňku? Měla bych se vyhýbat lidem s česnekem kolem krku? Nebo — počkej — když jsme sukuby, neměly bychom se vyhýbat lidem s antikoncepcí?"

Remy se zahihňala mému řečnění. Jsi dost vtipná holka, víš to? Mám takovou radost, že jsi jednou z nás!" Poplácala mě po ruce a propletla si mou paži pod její, jako bychom byly nejlepší přítelkyně od základní školy. Jak jsem řekla, byla jsem jedinou sukubou v New City po docela dost dlouhou dobu, a to si člověk pak připadá trochu osaměle."

Vyhnula se mé otázce, ale rozhodla jsem se na ni netlačit. Jestli se smála mým znepokojením, tak to možná nebylo tak špatné, jak jsem si myslela. „Tak proč se nepřstěhuješ, když nemáš ráda New City?"

Zavrtila hlavou. „Nemůžu. Mí páni jsou tady. Oba.Takže zůstávám tady."

Toužebné jsem si prohlížela oddělení Gap, ale táhla mě od něj pryč s výrazem odporu v půvabných rysech. Znovu jsem si vystrkala tepláky o kus nahotu kolem pasu. „Páni? Něco jako v tom starém televizním seriálu?" Z té představy jsem nebyla příliš nadšená. „Nejsem moc dobrá v roli služebné, abych byla úplně podřízená a tak."

Remy pokrčila rameny a vedla mě k vyzývavým oblečkům Fredrick's of Hollywood, což mou náladu zhoršilo skoro stejně jako její další slova. "Jenže kostky jsou vrženy, obávám se. Jelikož jsi byla stvořena upírem a Srrimem, musíš je poslouchal oba." Podivně na mě pohlédla. „Nevšimla sis, že nemůžeš odporovat ničemu, co ti Noe řekne?"

Toho jsem si všimla. Má nálada prudce poklesla. "Musím udělat všechno, co mi řekne?" Pak mou myslí zavítily vize o poutech a zvrhlém sexu a na čele se mi vyrašil pot.

„Obávám se, že jo, ale máš štěstí. Noe je dobrej chlap. Nebude tě zneužívat nebo tak..." "A ten další muž? Ten upír?" „Kdo ví?"

Viděla mou sklíčenost a povzbudivě mě poplácala po ruce. „Nedělej si starosti. Pokud se upír ukáže být nějak nechutný, prostě se mu vyhneš. Nemůže že ti říkat, co máš dělat, když tě nebude moct najít, správně?"

„Správně," zopakovala jsem. "A ty to děláš: Vyhýbáš se těm svým?"

Pokrčila rameny a rychle projela regál s oblečením v zadní části obchodu.Frederick's of Hollywood byl nacpaná k prasknutí krajkovým spodním prádlem ve všech odstínech rudé, růžové a černé a nikdy jsem si nevšimla, že měli i oděvy. Nikdy předtím jsem tu nakupovat nebyla — nemělo cenu lepit bikiny na buřt.

Obchod byl takhle brzy prázdný až na jednu zívající prodavačku, která si na pultu listovala časopisem, čerstvou ovocnou šťávu v ruce.

„Někdy se jim vyhýbám," říkala Remy, když  vytahovala jasně modrý top s nějakým chlupatým svinstvem kolem límečku.

Vzpomínala jsem, o čem to mluvila. Ach ano, pánové.

„Většinu času si ale rozumíme." Přidržela mi top proti hrudi a přikývla . „Rozhodně bys měla nosit jasnější barvy, šedá je tak nesmyslná. A svetříky? Spal je, holka. Jenom tlustý ušmudlánci nosí svetry."

Přitom jsem sebou trhla a pokusila se jí vrátit ten chmýřovitý top. "tady nenajdeš nic v mé velikosti, Remy.Měly bychom jít někam jinam." Tohle bude vysloveně ponižující, až si uvědomí, že jsem jedním z těch tlustých ušmudlanců, co nosí svetry.

Remy mi do náručí právě začala hromadit minisukně a přiléhavé body. "To se pleteš. Jsem dost dobrá v odhadovění postavy." Mrkla na mě. „A řekla bych. že máš velikost šest."

„Ehm. chtěla jsi před to číslo vložit jedničku, žejo?" Dobrá, byla jsem blíže čtrnáctce, ale občas, pár dní v měsíci, mohla má velikost hraničit s nepřátelským územím.

"Kdepak." Postrčila mě ke kabince. "Běž si tohle zkusit. Pokud se mnou jdeš zítra ven, musíš být vhodně oblečená."

"Jdu s tebou zítra ven?" Kdo s tím hernajs souhlasil?

"Nesnaž se měnit téma. Běž se obléct." Hodila po mně několik ramínek s krajkovými kalhotkami a ignorovala mou otázku. "Jakou máš velikost podprsenky?"

"Remy —" začala jsem.

Přerušila mě. "Líbí se ti tyhle kalhotky?" Byly bez rozkroku.

Přikrčila jsem se. „Chceš po mně, abych si zkoušela spodky?"

„Ne, blbe. Jen si obleč jedny a koupíme zbytek." Zafrkala a přihodila další prádlo. „Vidlák."

„Remy!" zopakovala jsem, stála tam a tiskla si kalhoty k pasu. „Tyhle si nebudu zkoušet."

Remy obrátila oči v sloup. „Předpokládám, že budu muset udělal všechno za tebe. Vypadáš právě teď dost žalostně, víš to?" Otočila se a mávla na prodavačku. „Promiňte, ale tady má přítelkyně se potřebuje změřit kvůli podprsence. Její prsa přetékají."

Její hlas byl dost hlasitý, aby se nesl přes celý obchod. Chtěla jsem na místě umřít. Místo toho jsem přibouchla dveře kabinky a přemýšlela, jestli je tam úniková cesta,než mě donutí si ty věci zkusit.

Následovalo váhavé zaklepání na dveře. „Ehm, slečno?Potřebuji vás přeměřit kvůli podprsence." Na druhé straně bylo slyšet nějaký šepot a prodavačka se zarazila, ale pak dodala: „Vaše kamarádka říká, že musím, nebo přivede Noema zpět."

Vyhlídky na bláznivý sex v kabince mi zaplnily mysl. Zděšená při té myšlence jsem dveře na skulinku otevřela a pohlédla na Remy. „Nehraješ fér."

„Já vím." Ušklíbla se.

Sundala jsem si svetr a nechala dívku mě změřit, oči zavřené, abych nemohla vidět,jak jí po tváři přejde znechucení,když uvidí mé nevzhledné tuky vystavené světu.

„75 D," oznámila prodavačka, pak opustila prostor kabinky.

„Cože?"

Remy si odfrkla a zavřeli dveře, nechala mě samotnou se zrcadlem. „Dám ti minutku, aby ses oblékla."

Stála jsem tam jako opařená, dokud mě do čela ne plácla podprsenka. Další přelétly přes dveře, a pak další,opravdová duha z podprsenek — všechny 75 D.Jednu jsem zvedla a šokované na ni zírala. „Tohle je chyba, Remy. Mám bečko. Už od puberty jsem ho měla."

„Už ne," zavolala vesele. „Sukuby mají pár výhod,jednou z nichž, je to, že jsou objektem každé mužské fantazie. Což souvisí s pěknýma prsama, můžu dodat."

To bych řekla. V šoku jsem zírala do zrcadla na svůj holý hrudník. Povídej mi o výhodách. Byly elegantní,pravda, Řeč je o pružnosti a plnosti plastické chirurgie,ale bez té falešnosti. Žádná jizva, trhlina, dokonce ani špetka prohlubně.Můj pas byl také úžasný, křivka větší, než jsem myslela,že je vůbec možné. Byla jsem šokovaná, že vůbec mám  pas. Zamrkala jsem a strčila do zrcadla, přemýšlejíc jestli jde o světelný trik. Když jsem před ním několikrát máchla rukou a vypadala normálně, začala jsem zkoumat s potěšením zbytek těla.

V první řadě jsem si prohlédla obličej. Nevypadal o tolik jinak, až na to,že trochu smyslněji. Obočí bylo dokonalé, rty plné a růžové, a oči pozoruhodného odstínu stříbrné. Vlasy vypadaly jako z reklamy na vlasovou kosmetiku, lesklé, jasně rudé, a splývaly v hustých vlnách kolem mých ramen. Otočila jsem se a nechala tepláky spadnout ke kotníkům.

Svatá dobroto, já měla zadek!

Což neznamená, že bych ho předtím neměla, ale byl plochý a široký a měl malé důlky z celulitidy. Tenhle nový zadek v zrcadle byl dokonalý, zaoblený, ani náznak po sýru cottage.

Remy zaklepala na dveře. "Nějak to tam ztichlo. Jsi v pořádku?"

„Vůbec už nevvpadám jako já," řekla jsem a otáčelase v zrcadle.

"Jo, ji vím. Jak jsem řekla, je na té věci pár výhod.Byla jsem tak tlustá jako vánoční krocan, než jsem se změnila." Remy zněla pobaveně. .Zvykneš si na to a pak si ro začneš užívat. Věř mi."

Přejela jsem si rukama po úchvatném novém těle. Mohla jsem skoro žít s tou vynucenou částí sex každý týden, pokud tohle bylo výměnou za to.

Skoro.