9.kapitola
02.03.2012 08:20
Jak Alice slíbila, tak se taky stalo. O půl čtvrté stálo před našim barákem stříbrné Volvo. Naposledy jsem se podívala do zrcadla, abych překontrolovala svůj vzhled, a vyšla ven. O auto se opírala Alice a jen co mě viděla, tak se jí očka rozzářila jak Demetrimu, když kolem něj prošla Jane. Najednou se ke mně Alice rozeběhla a objala mě. Ze začátku jsem měla nutkání odhodit ji, ale nakonec jsem se ovládla a objetí jí opětovala.
"Bude to úžasné, uvidíš," zakřičela a odstoupila ode mě.
"Jasně, že bude," usmála jsem se na ni. "Můžeme?"
"Jasně, sedni si dozadu. Jede s námi Rose a Edward. Běž z pravé strany," mrkla na mě a už mizela na místě řidiče. Udělala jsem, jak chtěla, a sedla si do auta.
"Ahoj lidi," pozdravila jsem je.
"Ahoj Bello," řekli sborově. Nemají to oni nacvičené? Asi ne, no.
"Tak, kam jedem?"
"Alice by nikdy nejela k číňanům. Jedeme do Seattlu. Mají tam prý ty nejlepší obchody," odpověděl mi Edward. Mluvil potichu a klidně. Takhle jsem nikdy nikoho neslyšela mluvit. Taky, kde by se mi to asi povedlo, když jsem byla zatím jenom ve Volteře, že?
"Díky," otočila jsem se na něj a usmála se. Oplatil mi to stejnou mincí a otočil se zpět k okénku.
O 2 hodiny později
Dobře, Edward měl pravdu. Alice je maniak a totální shopaholic, že na ni ani já nemám. Mám asi dvacet nových triček a šedesát kalhot, spoustu sukní a čtrnáct párů bot. Náušnicí a ostatních šperků je tolik, že by se pod nimi slon prohýbal. Ještě máme namířeno do krámku se spodním prádlem. Jestli si myslí, že na sebe něco z toho obleču…
"Oblečeš a žádný výmluvy!" zaječela Al. No jo, to určitě dostala zase vizi. Já jí ten dar jednou bloknu, až mě naštve. Edward si to přečetl v jejích myšlenkách a rozesmál se na celý obchoďák. Nebyl snad člověk, který by se po něm neotočil.
Tak fajn, už jen jedna zatáčka a uvidím ten obchod. Pane Bože! Za co mě trestáš? Z výlohy na mne koukalo krajkové, průhledné a strašné šílené spodní prádlo. Ani Lady Gaga by ho na sebe neoblíkla!
Alice mě zatahala za ruku, a když jsem nereagovala, zatáhla za ní takovou silou, že jsem vlítla do obchodu jak neřízená střela. Alice byla jako hurikán. Šoupla mě do kabinky a každých deset vteřin mi na hlavě přistálo další spodní prádlo. Zrovna teď si na sebe oblékám černý komplet, který zakrývá jen to nejdůležitější. Najednou se otevřely dveře. Stála v nich Alice a tahala mě z kabinky.
"Ne, Alice. Já v tom ven nevylezu."
"Ale vylezeš!" rozkázala. Najednou se jí rozostřily oči. Poznala jsem, že dostala vizi.
"Fajn. Edwarde, můžeš sem na chviličku?" zavolala přes celý obchod.
"Ne, Alice! Co to děláš?"
"Potřebuji chlapský názor na to, jak vypadáš."
"Dyť to víc odhaluje, než zakrývá!"
"To není pravda!"
"Potřebovala jsi něco, Alice?" ozval se Edwardův hlas.
Alice se mnou byla v kabince. Vystrčila ruku ven, našla Edwarda a vtáhla ho dovnitř.
"Edwarde, řekni, jak Bella vypadá?" Pomalu se ke mně otočil a najednou mu oči lezly z důlku a to doslova.
"Blbě!" odpověděla jsem za něj.
"Ne, to rozhodně ne. Vy-vypadáš nádherně," vykoktal odpověď. Tím, že jsme byli v kabince tři, bylo tu málo místa.
"Díky, Edwarde," řekla Alice a vyšla z kabinky. Nepatrně se o mě otřela a ejhle! Zapínání od podprsenky se rozeplo a podprda vyletěla vzhůru.