16.kapitola
02.03.2012 08:28
"Ano," zamumlala jsem a přitáhla si jeho rty k těm svým. Edward je minulost. On je přítomnost a na ničem jiném nezáleží.
Jeho ruce bloudily po mém těle a při polibku jsem poznala, že se jeho rty roztáhly do blaženého úsměvu. Rukou jsem našla okraj jeho trenýrek a zatahala za něj. Chvíli jsem si s nimi hrála a pak je pomalu začala stahovat dolů. Nadzvedl boky, aby mi to ulehčil, ale hned se na mě zase přitiskl. Jednou rukou stiskl moje prso a tou druhou objížděl mou siluetu. Zastavil ruku na boku a pak vklouzl prstem pod moje krajkové kalhotky. Prstem našel můj poštěváček a lehounce ho podráždil. Zasténala jsem mu do úst. Moje touha byla neúnosná.
"Prosím!"
"Co bys chtěla, querida, co?"
"Tebe!"
Kousek se ode mě odtáhl a zahleděl se mi do očí. Usmála jsem se na něj a navedla jeho ruce ke gumě mých kalhotek. Okamžitě mi je stáhl a zahleděl se na moje tělo. Zvedl ruku a pohladil mě po líci, přejel přes mou tvář, krk a pohladil mě přes oblinku ňader. Měl tak velkou ruku, že se palcem dotýkal jedné mé kyčelní kosti a malíčkem druhé. Potom se ke mně sklonil a políbil mě na vnitřní stranu stehna.
"Ano!" zasténala jsem a uchopila ho za hlavu tahajíc ho ke mně nahoru.
"Ne, Bello. Ještě ne," zašeptal a prstem našel mojí vlhkost. Rty přitiskl na můj bod největší rozkoše a začal pomalu přirážet prsty. Prohnula jsem se v zádech a z hrdla se mi vydralo zavrčení. Boky jsem mu začala vycházet vstříc a tlačila jeho hlavu ještě blíž k mému klínu. Po pár vteřinách jsem dospěla k mohutnému orgasmu. Chris se na mě usmál, otřel si pusu, kterou měl mokrou a přitiskl se na mě. Roztáhl mi nohy a obmotal si je kolem pasu. Přitiskl ústa na moje rty a opatrně do mě vnikl. Chvíli počkal a pak začal v pravidelném rytmu přirážet boky.
Když bylo po všem, objala jsem ho kolem pasu a vtiskla mu polibek na bradu. Otevřel oči a krásně se na mě usmál. Obtočil ruce kolem mého pasu a já spokojeně zavrněla.
"Tohle bych si nechal líbit každý den," zavrněl mi do ucha.
"Mě to povídej," řekla jsem mu a následně jsem se uvolnila z jeho sevření.
"Kam jdeš?"
"Pokud sis nevšiml, tak už vyšlo slunce. Musíme se obléci a jít za Arem."
"Páni. Promilovali jsme se celou nocí." Na to jsem se jen zasmála a zmizela v koupelně, kde jsem ze sebe smyla Christianovu vůni, vzala si nové oblečení a nalíčila se. Když jsem vešla do mého pokoje, Christian tam už na mě čekal s novou košilí a přenádherným úsměvem na rtech. Přistoupil ke mně a dnes snad již po tisící políbil.
"Jsi nádherná!"
"Díky, můžeme?" zeptala jsem se ho a za ruku ho táhla do korunního sálu. Cestou jsme potkali Jane, která měla otazníčky v očích, a když nás míjela, naznačila mi rty, že si pak musíme promluvit. K tomu na mě mrkla! No páni! To jsem u ní v nesmrtelnosti neviděla.
Uběhlo pár týdnů, co jsem se s Christianem poprvé milovala, a trávím s ním od té doby téměř každou noc. Jane ze mě vytáhla snad všechny podrobnosti o našem vztahu. A jaký vztah mezi námi vlastně je? Jsme milenci. Prozatím. Doufám, že se to v nejbližší době změní v něco víc. Jsem do něj zamilovaná a doufám, že i on cítí to samé ke mně. Hodně jsem se obávala, že budu stále myslet na Edwarda, ale po týdnu mi byl šumafuk. Jak jsem už jednou řekla. On je minulost a Christian přítomnost.
Zrovna teď jsem byla v trůním sále. Aro svolal všechny upíry v hradě a hraje si na děsně důležitého. Má na sobě hnědý oblek s dlouhým černým sametovým pláštěm. Ještě upíří zuby k tomu a vypadal by jak Drákula.
"Na tuto misi budu potřebovat šest upírů. Nějací zájemci?" zeptal se nás.
"Nehlaste se všichni," zamumlal Caius po pár vteřinách, co se nikdo nehlásil. Na to začal Aro ihned mluvit.
"Á výborně! Támhle se nám hlásí Isabella. No jo, Christian jak jinak. Ten aby nešel někam bez Belly. Další zájemce? Jistě, Heidi, tebe tam rád uvidím. Ty taky, Felixi, a každý ví, že bez Demetriho nedáš ani ránu, takže to je taky vyřešený. A jako poslední jde Alec! To jste ale pěkná skupinka. Tak se dejte do práce. Sbalte si věci a zítra v osm večer odlétáte." Promnul si ruce a usmál se na nás. Mě bylo celkem jedno, že jedu. Christian taky nevypadá, že by mu to vadilo, ale kdybyste viděli obličeje ostatních!!! Pukli byste smíchy.
"Trochu života do toho umírání. Tak hybaj, hybaj, ať to stihnete," zavelel Marcus. To bylo vlastně poprvé, co někoho popíchnul. To mě rozesmálo a smála jsem se ještě cestou do pokoje. A na jakouže misi nás Aro vybral? Rumuni se přesídlili do Ameriky a začali tvořit nové upíry. Nevíme, kde přesně jsou, proto jde s námi Demetri. Aro se bojí, že ho budou chtít sesadit z trůnu a tak chce, abychom jim připomněli dohodu, kterou uzavřeli před pár lety. Nebudou se pokoušet zlikvidovat Volturiovi a my je nezabijeme. (Ještě než mě proměnili, se nějak provinili. Aro o tom nerad mluví, takže o tom nic nevím.)
"To dělá vždycky?" zeptal se mně Christian těsně před mými dveřmi.
"Myslíš to, jak vybíral na tu misi?"
"Ano."
"Ne, většinou se upíři hlásí sami, nebo to dá rozkazem. Z Rumunů mají ale skoro všichni stažený zadky, tak se nemůžeš divit, jak se ostatní tvářili."
"To jsou tak hrozní?"
"To netuším. Viděla jsem je jen jednou, a to z dálky.
Pohled Christiana:
Aro chce jet za Rumunama? To není dobrý. Obzvlášť jestli zjistí, že to oni mě stvořili. Je to sice už pár desetiletí, ale to nic nemění na tom, že oni chtěli, abych tu byl. Aro to za celou dobu nezjistil, protože Vladimir umí potlačovat, mazat, a tak různě si hrát s myšlenkami a se vzpomínkami. U mě je jednoduše 'zamknul'. Ale to nejhorší na tom je, že by to zjistila Bella. Ta dívka je úžasná! Jak mně překvapila, když seděla na trůně. Myslel jsem, že bratry zabila.
Nakonec z ní ale vylezlo, že je Arova dcera. Má mě ráda a to hodně. Bylo by strašně jednoduché se přes ni dostat k Arovi, Caiovi a Markusovi. To bych také měl udělat, jenže je to trochu těžší, než si Stefan myslí. Ano, oni o ní vědí. Dávám jim pravidelná hlášení. A proč to tedy není tak jednoduché? Ublížil bych tím Belle a bojím se, že jí ztratím jen tím, že (možná) zjistí, že k Rumunům patřím. Nikdo z Rumunů nezná lásku. Nevědí, jaké to je být někomu oddaný, a chtít pro něj udělat cokoliv.