11.kapitola

02.03.2012 08:40
Druhý den jsem se probudila svěží s úsměvem na rtech, věděla jsem, že jsem se konečně rozhodla a moje rozhodnutí je následující, zatím nic dělat nebudu a budu si užívat těhotenství a San Diega a podle toho co se budu dozvídat od tety se uvidí, pokud uvidím, že to Chris vážně nevzdal, bude pro mě znamení, že mu na mě byť i malinko záleží a můžu ho vyslechnout a říct mu o malinkém, ale pokud to vzdá a nebude bojovat, myslím si ,že nám bez něj bude líp. Po snídani jsem se vydala prozkoumat město, které se na chvíli stává mým domovem. Neuhádnete, kde jsem nakonec skončila. Ano v zoo ve vyhlášené San Diegské zoologické zahradě. Zahrada mě naprosto okouzlila a já věděla, že tam se budu pořád ráda vracet.
Do domu jsem se vrátila přesně na večeři, po té mě čekal rozhovor s tetou. Tentokrát volala ona mě.
"Ahoj teto" řekla jsem se vesele, ale místo tetiného laskavého hlasu jsem uslyšela "Olívie nezavěšuj prosím, usmlouval jsem s tvou tetou že ti můžu zkusit zavolat a když mi to položíš už mi telefon nepůjči." "Fajn co chceš" řekla jsem a snažila se o chladný tón "Chtěl bych ti to všechno vysvětlit, tys mě nenechala nic říct. Já tě přece miluji." "To už nikdy neříkej" vřískla jsem do telefonu "Budu to říkat protože, je to pravda Miluji tě. S Isis ti to rád vysvětlím, ale nemůžu po telefonu, tohle ti chci říct osobně. Vrať se prosím" "Já nemůžu, potřebuji mít chvíli jen pro sebe. Dej mi prosím k telefonu tetu" řekla jsem smutně "Olívie jsi v pořádku" ozval se ze sluchátka tetin hlas "Ano jsem" "Zlobíš se hodně?" "Ani ne, jen menší varování by příště neškodilo. Jak se má strýček?" "Má se velmi dobře, pozdravuje tě." Také ho pozdravuji" odvětila jsem, s tetou jsem si povídala asi další hodinu, když jsem se cítila už moc unavená, že jsem naši konverzaci skončila. Došla jsem se vykoupat, převléct do pyžámka a jen co jsem si lehla do postele usnula.
Druhý den ráno jsem si ke snídani pustila zprávy, ale to jsem neměla dělat, na obrazovce se objevila ta bloncka a vedle ní byl Chris, v těch zprávách zrovna říkali, že se slavná modelka Isis zasnoubila s "mým" Chrisem. Byla jsem v šoku, zavolala jsem tetě, jestli o tom ví, ona mi řekla, že bohužel ano. Strýček prý úplně pění a to nemluvím o tom jak tohle všechno snášejí moji biologičtí rodiče a bratr. Když jsem skončila hovor s tetou, zazvonil mi mobil a objevilo se neznámé číslo, tak jsem to vzala "Prosím" "Tady je Chris" "Ty máš ještě odvahu po tom všem se mi vůbec ozvat" "Chci ti to vysvětlit." "Tady není nic k vysvětlování podruhé jsi mě zradil, ale problém je že jsi nezradil jen mě." "A koho ještě?" optal se klidně "Když jsem tě nachytala s ní, šla jsem zrovna od doktora, chtěla jsem ti oznámit, že čekám naše dítě, ale tobě to bylo jedno, hlavně, že jsi mohl bejt s ní. Tak jsem se rozhodla, že ti o dítěti nepovím, pak to vypadalo, že mě chceš zpátky a když ti teda uvěřím, že to myslíš vážně, znovu mě zradíš, už podruhé jsi zradil mě a moje dítě." "Ty jsi těhotná? Čekáš naše miminko" "Čekám svoje miminko, ty v našem životě už nemáš místo. Sbohem buď si zasnoubený a ožeň se s vědomím, že někde po světě bude tvoje dítě vyrůstat bez tebe." Řekla jsem a práskla telefonem. Sesypala jsem se a zbytek dne a noc jsem probrečela, nakonec jsem dospěla k rozhodnutí, že už tu nemůžu zůstat.