Strážce duše
Kapitola sedmá
03.03.2012 13:21
Bylo více než zřejmé, jak moc se Martinovi líbilo cestovat se svým jediným nepřítelem na celém světě v prostoru dva krát dva metry. Muselo by to dojít i slepému. Jeho ztuhlost a odtažitost hovořily za vše.
'Hele, červená! Tak si to čekání trochu zpestříme, co ty na to?! Tři, dva,...
Kapitola šestá
03.03.2012 13:20
Alex zíral na svého psa, který ho provázel a pomáhal mu celý život. Na toho psa, který už neměl sněhobílou srst, špičaté uši, ocas a čtyři nohy. Namísto toho před ním seděla nadpozemsky nádherná dívka, vedle které by se i Tara Banksová pravděpodobně cítila jako ošklivka Betty.
Měla...
Kapitola pátá
03.03.2012 13:20
Když Carol začala vrčet, upírka sebou vyděšeně trhla. Její prudký pohyb přilákal Alexovu pozornost. Ten se na svého psa taktéž otočil.
"A už toho mám dost!" obořil se na Carol hrubě. Vzteklým hlasem, který u něj ještě nikdy neslyšela. Na okamžik sklopila uši a mrskla po něm ublíženým...
Kapitola čtvrtá
03.03.2012 13:19
"Co se děje, Kety?" ptal se ten den už po několikáté Alex svého psa. A jako vždy nedostal odpověď. Byla velká přestávka a tu trávili skoro všichni studenti venku před školní budovou, užívajíce si posledních teplých podzimních dnů. Slunce sice nesvítilo, stejně jako vždy, ale foukal...
Kapitola třetí
03.03.2012 13:18
"Budu tam… budu tam…" hnalo se Carol v hlavě pořád dokola. Nejraději by Alexovi něco řekla. Jak ho má ochránit před upíry, když k nim on přijde sám?
"Tak co, jak se těšíš?" zeptal se jí Alex s úsměvem, zatímco si obouval boty. Carol výhružně zavrčela a naštvaně švihala ocasem na důkaz...
Kapitola druhá
03.03.2012 13:18
"Ahoj, já jsem Sandra." představila se upírka a zářivě se na Alexe usmála.
"Ahoj, já jsem Alex." oplatil jí usměv. Ten její se ještě víc roztáhl. 'Ještě kousek a vypadala by, jako kdyby jí někdo pusu rozřízl. Nebo si ji roztrhne sama.'
"To je tvůj pes?" zeptala se ho. 'No neříkala jsem to?...
Kapitola první
03.03.2012 13:17
Třísk! Polekaně zvedla hlavu, snažila se zjistit, co se děje. Takový zvuk po ránu není příliš příjemný budíček. Nehledě na to, že bylo teprve pět ráno.
Prásk! Ale no tak, trochu klidu! Vždyť vzbudíte i mrtvé! Zvedla oči nahoru na postel, kde se v klidu vyvaloval Alex. Jak jen mu...
Prolog
03.03.2012 13:15
Psal se rok 1665. Pro Angličany, obzvlášť Londýňany, jeden z nejhorších časů, doba Velkého moru. V tento a minulý rok zemřelo několik desítek tisíc lidí na tuto strašnou chorobu. Smrt byla vidět, slyšet a cítit na každém rohu.
Prázdnou ulicí šlo děvčátko se smaragdově zelenýma očima...